Anna-Marie

Anna-Marie – Klářina nejlepší kamarádka a Erikova starší sestra.  Poněkud komplikovaná žena, trpící obsedantní psychózou. Její neustálé kontroly, zda zamkla, zda neteče voda, její stále připravená kápézetka s jodisolem – kdyby se někdo zranil, nožem – kdyby ji někdo přepadl, či uvízla v divočině, pepřovým sprejem – kdyby se jí ten, kdo ji přepadne nelíbil, krabičkou prezervativů – kdyby

se jí ten, kdo ji přepadne, líbil. Všechno to působí v kontextu komicky, ale Anně ztrpčuje život. Na všechny pobyty v cizím prostředí si vozí vlastní příbor, desinfekční prostředky a balení Endiaronu – kdyby se z toho všeho po….. Povahou nejednoznačná, v podstatě laskavá, soucitná vůči dětem a zvířatům, ale emocemi druhých /dospělých/ lidí se nenechá infikovat. Často přemýšlí spíše jako muž, je do jisté míry zaťatá, za vším, co chce jde až do konce. Nikdy se neřídí radami druhých, a proto je velice těžké jí pomoci ve chvíli, kdy to potřebuje. Je toho názoru, že názor davu je vždycky špatný, protože většina lidí je úplně blbá a pravda se zjevuje pouze jedincům.

To, co si usmyslí získat, takřka vždy skutečně získá, ale její zaťatost má za následek zdravotní problémy.

Je schopná, ale nechce být – v tomto si rozumí s Klárou – obě jsou ,,tatínkovy holčičky“, které vyžadují, aby se o ně někdo staral a rozmazloval je. Tím někým je samozřejmě muž. Vztah založený na nějaké rovnocennosti je pro ně naprosto asexuální. Stejně jako Klára chce ke svému ochránci ,,vzhlížet“, ale autenticky. Klára je toto schopna předstírat, Anna nikoliv.

Na rozdíl od Kláry, která se nevyjadřuje k ničemu, se Anna vyjadřuje ke všemu. Často dříve mluví, než myslí.

Obě dvě neskutečným způsobem lezou na nervy Evě, a několika dalším, se kterými odmítají sdílet stejný náhled na život a na takzvané hodnoty.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.