Tak lodník zachytí se na skále,
na které měl ztroskotat,
ale pak má teprv namále,
a o život musí hrát.
Eskymák zase hraje hru:
Miluju, miluju svoji kru,
věčně na ní budu sedět!
Dokud se sama nerozpustí – to je asi dobré vědět.
Láska jim laskavě předala,
před čím každý sám by uhnul-
kra pod Eskymákem roztála
a Eskymák na kře zatím ztuhnul.
Ale zalez čerte do slují!
A ty svý kecy si odnes!
Eskymák a Kra se milují
a jsou spolu dodnes.
Jen dodnes…